Někdy se zdá, jako by měl dušek pravdu s těma svejma kecama o síle přání a myšlenky. Mám pocit, že se celej vesmír spojil a snaží se, abych se měla fajn. Konečně jsem sehnala třpytky!

Pár dní jsem odšťavňovala a včera po běhání jsem začala omdlívat. Nebylo to ale jako většinou při mejch kolapsech, kdy jsem v hrozným psychu, bylo to takový radostný přicházení o zrak a vědomí, který se proměňovalo v útržky sluncem prosvícený zeleně až jsem se nakonec prodejchala až k ananasovýmu koktejlu. S Lindou, co se mnou teď na chvíli bydlí, jsme si vyrobily thajský jídlo a veganskou zmrzku s třešněma. Chodím zase hodně na trh do tržnice a tak mám spoustu ovoce a zeleniny. Ten zeleninovo ovocnej půst byl skvělej. Prostě nejíte a nemusíte ztrácet čas přemejšlením o tom, co jste snědli, co jíte nebo co budete jíst. A vidíte, že lidi kolem vás to řeší pořád. Ale pak si vyrobíte thajský jídlo a zmrzku a zjistíte, že jíst je taky skvělý.

Večer jsem šla na jógu na letný, co učí nějakej kluk z facebooku. Většinou jsem ze skupin cizích lidí dost nervózní a když jde o sport, je to ještě mnohem horší.  Jenže tam byly samý holky, co byly jako já, co se tak akorát ohýbaly, tak akorát usmívaly a vůbec to bylo takový akorát. Cvičilo se na terase polorozpadlý budovy, co chtěj nějaký sluníčkový lidičky zachránit. Je to tam fakt hezký. Rozvibrovaly se mi vazy a položím hlavu na kolena.