Včera jsem poprvý zapálila oheň v kamnech. Všechem kouř se mi vpil do tváře. Měly jsme holčí večer a do mýho pokojíčku se nás vměstnalo jedenáct. Konečně jsem nemusela mít rukavice. Trochu jsem se bála rákosu ve stěnách a otravy, ale ráno se ten strach zdál zbytečnej. Uvařit čaj trvalo několik desítek minut. Tadeáš, kluk, co mu je sedmnáct a bydlí tu s námi, mi řekl, že dělat holčí večery je sexistický. Dopoledne jsem seděla na zahradě na slunci, nikde nebylo líp. Myslím, že mám zánět kyčle a tak ho natáčím k teplu, co se zdá spíš imaginární. Píšu ti stále ještě zkřehlými prsty, protože bych s tebou ráda šla do Brd na houby. A nebo třeba jenom šla.
Třeba do kopce.

Z jiného konce světa doznívají sirény
Tlak za pravým spánkem
Horko mezi stehny

Z jiného světa zní hlasy opilých lidí
Noc vypadá jako černá vánice
Zebe mezi žebry

Překroč mě

Pod postelí je zastrčený svět
Tak akorát pro dvě těla
A dva výkřiky