Střemhlav.

Co asi prolítne hlavou pilota, kterej se řítí z deseti kilometrů střemhlav k zemi? Na co asi myslí, když vidí špičatý obrovský hory tam dole a ví, že v nich za chvíli umře. Že umře i chlápek, kterej v záchvatu paniky bouchá pěstma do dveří od kabiny, že umře stopadesát dalších lidí, který ještě včera obdivovali gaudího šílený megalomanský stavby. Co asi cítí člověk, kterej se rozhodl zabít člověka, když letí střemhlav k zemi?

Sedíme v kokpitu a on říká, že už nemá co ztratit,. A že měl vždycky rád, když projížděli po kopcích za vesnicí, jezdili na nekonečný projížďky s otcem a jemu se zvedal žaludek, když jeli moc rychle z prudkýho svahu. Na chvíli cítí to samý.. Střemhlav k zemi. Říká, že otec umřel a jeho máma začala chlastat. Chtěl taky chlastat, ale vždycky nakonec zvracel krev a to už nebylo tak příjemný jako na těch kopcích. Zvedá se mu žaludek a říká byl jsem dlouho úplně sám. Samota ho nic nenaučila. Možná jenom nenávidět. Sedíme spolu v kokpitu a od stopadesáti lidí nás delí železný dveře. Jsou to jeho jediný kamarádi, na život, na smrt. Je mu osmadvacet a všichni z ekonomky se žení. Chlastají, cestují a nebo žijou v Americe. On chtěl bejt řezbářem, ale nakonec šel na ekonomku. Ve druháku se poprvý ožral tak, že o sobě nevěděl. Druhej den se probudil v parku a několik hodin jen tak ležel. Díval se na oblohu, na bílý čáry za letadlama, na černý ptáky a na větve, který mu lezly do výhledu. Asi umřu, řekl a sledoval, jak se čáry na obloze protnuly.

Mlčíme. Zbývá pár desítek sekund. Nestihnu se zeptat, jestli někdy miloval, jestli někdy běžel sám černou nocí, jestli se někdy odvážil tančit, jestli má oblíbenej fotbalovej tým a jestli jezdí na kole. Sedíme v kokpitu, beru ho za ruku. Chtěla bych se zlobit, otočit tlačítkem, vzlítnout a letět k moři, chtěla bych na něj křičet a vysvětlit mu, proč nemůže zabít tyhle lidi. Svý jediný přátele. Mlčím. Zbývá pár sekund a já necítím nic. Dívám se na hory, na kterejch zrovna lyžuje můj otec a vím, že jsem milovala, tančila, jezdila na kole, chlastala, běžela nocí a že poběžím znovu. S klukem, kterej se řítí střemhlav k zemi a na nic nemyslí.